SMRAKA SE NAD MOULIN MORTEM

22:39 Slunecnik: Ahoj Antonio, mam
takovou divnou naladu. Jsem v praci.
Nebud smutny, ono zase bude lip. Zase
vyjde Slunecnik a pohladi te po tvari
a osusi slzy. Mej se pekne. M.
22:40 Mesicnik: Uz aby byl novy den, uz
aby me nekdo miloval. Jsem tak sobecky.
Myslim jen na sebe, a co ty? At tobe
zari, priteli. Mam te rad. Antonio, tvuj
Mesicnik.
22:42 Mesicnik: Minuly rok jako by nebyl
mimo tebe a dukazem toho budiz
ukradnute basne, zbyly mi nahodou ty
tve. Z celeho roku ty, jen ty, jeste ze te
mam 🙂 Co ty? Co ty?
Tak jak se zjevil Slunečník nad Moulin Mortem,
Stejně i odešel! A zas jsou stíny nad celým Darre.
Tolik v mé hlavě zůstalo, nic než jen hrozivé
Útržky, a kdo ví co bylo v básních psáno dále?
Snad jen, že dívky z Moulin Mortu pláčou do rukou,
A že plachty na přehradě přestaly se dávno pnout.
Toliko se vrylo do paměti proseckých katakomb,
Nechť i to je důkazem, a pro zbloudilé šňůrkou.
Tak odpusťme tomu nezbednému Slunci.
Vždyť i já, Měsíčník sám, miluji ho dál.
Ať si, tak odešel. Vrátí se znovu, můj cit
Povede ho tmou a vzejde nový den v nás!
23:33 Slunecnik: Ja se radsi koukam
dopredu, ne ze bych nerad vzpominal na
min. rok, ale mam se na co tesit. Odlitam
do Turecka. Uz abych tam byl.
Mesicnik: Jsi ma vecna inspirace a diky
za to, privedl jsi me opet k basnim.
Sedim v perinach na zemi u svicky a
pisu novou basen – venovanou tobe.
Sbirku tenhle rok vydam a rad ti ji
predam osobne.
23:49 Slunecnik: To budu rad a rad si ji
od tebe prevezmu. Citim se pocten, ze
jsem pro nekoho inspiraci. Krasne se to
cte a hreje to tady uvnitr na dusicce.
M.