SLUNECNIK

Ne, ty nemůžeš být Slunečník a jestli jsem
Si to někdy myslel, jistě jsem se splet.
Nikdy bys nepozvedl k ústům číši řek
Nemůžeš! Nepláču již, toho jsem se zřek!
Již několik dní jsi po ránu svou postel
Nerozestlal – a vůbec – jako bys prospal
Celá léta – snad že já Měsíčník bych vsel
Do svých údolí semínka slunečnic a stal
Se Slunečníkem sám pro sebe? Co by pak
Dělali věční básníci a poetové po nocích?
Nemohli by mě ve svých verších oslavovat,
Čeho bály by se Juliiny ořechové oči?