Mech III

Mech III

Mech III.
Akryl na plátně

“Mech roste tam, kde se nikdo nedívá. Je tichý, trpělivý, a přesto vytrvalý. V domě, který jsem si postavil uvnitř sebe, je místnost, kam chodím, když už nechci být tvrdý. Tam je mech. Zelený šepot, který obroste ostré hrany. A bílé tečky? To jsou drobné důkazy, že i ve stínu se dá dýchat.”

Analýza obrazu “Mech III”

Z cyklu Rodinné sídlo: pokoj ztišení
“Mech III” je nejvíc organický obraz série. Připomíná živou hmotu, která se pomalu rozlévá prostorem a přebírá vládu nad tím, co bylo dřív prázdné nebo tvrdé.

Zelená jako regenerace
Zelené vrstvy působí jako hojivý obvaz. Tahy jsou měkké, ale husté – jako kdyby mech nebyl dekorace, ale způsob přežití. Je to barva obnovy, ale i barva tichého vzdoru: rostu, i když mi nikdo netleská.

Bílé body jako semena a hvězdy
Tečky se zde čtou dvojím způsobem: jako semínka i jako hvězdy. Přesně to vytváří zvláštní napětí mezi zemí a nebem – jako by Rodinné sídlo mělo vlastní mikrovesmír.

Hmatová struktura
V obraze je cítit pohyb ruky a vrstvy barvy, které vytvářejí reliéf. To dává “Mechu” fyzičnost: je to obraz, který se nemaluje jen očima, ale i tělem.

Tento obraz již má svého majitele.
Obraz se signaturou: Endralon Niuuhalast